Školní řád

Školní řád základní školy Potěhy

Na základě ustanovení § 30 odst. 1) zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění vydává ředitel Základní školy a Mateřské školy Potěhy, příspěvkové organizace jako její statutární orgán tento školní řád.

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků jsou zpracována podle školského zákona č. 561/2004 Sb. § 30, odst. 2 a vyhlášky č. 48/2005 Sb., jsou přílohou školního řádu.

Základem našeho vzájemného působení ve škole je dodržování pravidel slušného chování, vzájemná úcta a respekt.

Nezapomenout:

  1. Pozdravit
  2. Poprosit
  3. Poděkovat

Nebýt lhostejný ke svému okolí, umět pomoci, napomenout nebo přivolat pomoc.

Obecná ustanovení

  1. Školní řád Základní školy  a Mateřské školy Potěhy, příspěvkové organizace (dále též školní řád) upravuje podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků školy a jejich zákonných zástupců žáků a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky; provoz a vnitřní režim školy; podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí; podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků.                                                               
  2. Se školním řádem jsou povinni se seznámit a následně se jím řídit všichni žáci školy a jejich zákonní zástupci, ve vybraných ustanoveních i všichni zaměstnanci školy i jiné osoby, které v souladu s výkonem svých práv a povinností přicházejí do styku se školou, navštíví školu nebo se zúčastní akce pořádané školou.                                                                                     
  3. Areál školy (vzhledem k následujícím ustanovením školního řádu) jsou vnější prostory školy ohraničené vnějšími hranicemi pozemků, které má škola v nájmu spolu s budovami od zřizovatele.

Pokud nebude v ustanovení školního řádu uvedeno jinak, rozumí se pod pojmem budova školy také její okolí dle tohoto bodu.

1. Práva a povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců ve škole

A) Práva a povinnosti žáků

Žáci mají právo :

  1. na vzdělávání a školské služby podle školského zákona,
  2. na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání,
  3. zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat,
  4. vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajících se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje. Svůj názor musí vyjadřovat přiměřenou formou, která neodporuje zásadám slušnosti a dobrého občanského soužití. Žák má právo sdělit svůj názor třídnímu učiteli, ostatním vyučujícím, výchovné poradkyni, zástupci ředitele, řediteli školy,
  5. na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školského zákona,
  6. být ve škole seznámeni s právy obsaženými v Úmluvě o právech dítěte.

Žáci jsou povinni:

  1. řádně docházet do školy nebo školského zařízení a řádně se vzdělávat,
  2. chovat se slušně k dospělým a jiným žákům školy,
  3. dbát pokynů pedagogických a provozních pracovníků,
  4. dodržovat školní řád školy a odborných učeben,
  5. chovat se tak, aby neohrozili zdraví svoje, ani jiných osob.

B) Práva a povinnosti zákonných zástupců žáků

Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků mají právo :

  1. na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svých dětí. Rodiče žáků mají právo informovat se na chování a prospěch svého dítěte u vyučujících a třídních učitelů na třídních schůzkách, v určených konzultačních hodinách nebo po předchozí domluvě v jinou dobu. Není dovoleno narušovat v této souvislosti vyučování.
  2. volit a být voleni do školské rady,
  3. vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajících se podstatných záležitostí vzdělávání svých dětí,
  4. na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školského zákona,
  5. zúčastnit se vyučování, být seznámeni s nároky a s hodnocením a klasifikací žáků,
  6. požádat o uvolnění žáka z výuky podle pravidel tohoto řádu.

Zákonní zástupci žáků jsou povinni

  1. zajistit, aby žák docházel řádně do školy nebo školského zařízení,
  2. na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka,
  3. informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
  4. dbát na přípravu žáků do školy, pravidelně kontrolovat jejich školní práci, vhodně reagovat na zápisy v žákovské knížce a její pravidelnou kontrolu potvrzovat podpisem
  5. zajistit, aby žáci přicházeli do školy na vyučování a školní akce včas, vhodně upraveni, správně vybaveni a připraveni, nebyli infikováni, nemocni a intoxikováni,
  6. oznamovat škole údaje nezbytné pro školní matriku (§ 28 odst. 2 a 3 školského zákona) a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích.
  7.  dodržovat pravidla omlouvání nepřítomnosti žáka ve škole a na školních akcích:
    a) nemoc omlouvat osobně, telefonicky nebo písemně do 24 hodin od začátku absence, po ukončení nepřítomnosti písemně v žákovské knížce; v průběhu nemoci informovat školu o nástupu žáka do školy
    b) uvolnění z hodin v průběhu vyučovacího dne – osobní vyzvednutí zákonným zástupcem,
    c) absence krátkodobé (1 – 2 dny) – na písemnou žádost rodičů  uvolňuje třídní učitel,
    d) absence dlouhodobé – písemná žádost řediteli školy prostřednictvím třídního učitele.         

V každém pololetí povolí ředitel školy maximálně jednu dlouhodobou nepřítomnost mimo termín výjezdních akcí školy.

Po dobu nepřítomnosti zajistí zákonní zástupci průběžné doplňování zameškaného učiva.

V případě neomluvené absence, časté nepřítomnosti žáka ve škole a při pozdních omluvách absencí je škola povinna informovat o docházce žáka OSPOD Úřadu města Čáslav.

V souladu s klasifikačním řádem může být žákovi při velké absenci a chybějících klasifikačních podkladech odložena klasifikace.

2.  Pravidla chování žáků ve škole a na akcích pořádaných školou a vzájemných vztahů s pedagogy a ostatními pracovínky školy

  1. Žáci se k sobě chovají ohleduplně, slušně a neubližují si. Tělesný vzhled, věk, barva pleti, odlišná národnost, tělesné postižení apod. nesmí být terčem posměchu a urážek. Prokázané projevy diskriminace, nepřátelství, násilí, úmyslného ublížení na zdraví nebo šikanování spolužáků je závažným porušením školního řádu.Slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem.
     
  2. Žáci dodržují pravidla hygieny a bezpečnosti ve škole i mimo školu. Při každém svém počínání mají na paměti nebezpečí úrazu. Žáci jsou povinni chránit své zdraví i zdraví svých spolužáků a pracovníků školy.
  3. Žáci neznečišťují prostor před školou odhazováním odpadků a neničí zeleň v okolí školy.
  4. Žáci chodí do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin a účastní se činností, které ředitel školy vyhlásí jako povinné. Docházka do nepovinných předmětů, zájmových útvarů a školní družiny je pro přihlášené žáky závazná. Odhlásit se může jen s písemným svolením rodičů koncem klasifikačního období, tedy na konci I. pololetí.
  5. Žák přichází do školy nejméně 15 minut před zahájením školního dne a nejpozději 5 minut před zahájením vyučování je na svém místě ve třídě. Oděvy a obuv si odkládá v šatnách. Vchází  hlavním vchodem nejprve do šaten a hlavním vchodem také odchází. Na schodišti chodí zásadně vpravo. Odchod a příchod na mimoškolní akce organizuje doprovázející učitel. Do školní družiny před vyučováním přichází od 6.15 hod. Z odpolední družiny odchází podle zápisových lístků. Škola je během svého dopoledního provozu uzamčena. Příchod do školy v tuto dobu je možný hlavním vchodem – zvonkem do kanceláře školy.
     
  6. Žák chodí do školy vhodně a čistě upraven a oblečen. Do tělocvičny je povolen vstup pouze v čisté sportovní obuvi pro vnitřní použití s podrážkou, která neničí povrch podlahy.
  7. Žáci jsou povinni účastnit se vyučování podle rozvrhu hodin. Žáci nosí do školy učebnice a školní potřeby podle rozvrhu vyučování a pokynů učitelů. Soustavné zapomínání učebnic a pomůcek na vyučování je považováno za porušení školního řádu.
  8. V šatnách jsou žáci jen po nezbytně nutnou dobu, o přestávkách v nich nesmějí pobývat. O přestávkách a v době vyučování je zakázáno opouštět budovu školy bez souhlasu učitele. O polední přestávce nesmí žáci ve školní budově pobývat.
  9. Žák nosí do školy žákovskou knížku, kterou předkládá na vyzvání vyučujícímu. Žákovskou knížku udržuje v pořádku. Ztrátu žákovské knížky neprodleně oznámí třídnímu učiteli a zajistí si vystavení duplikátu u vedení školy včetně doplnění klasifikace od všech vyučujících. 
  10. Pokud žák zjistí ztrátu osobní věci, okamžitě ohlásí tuto skutečnost vyučujícímu nebo učiteli, který koná dozor, a také třídnímu učiteli.
  11. V případě úrazu či zranění nahlásí žák tuto skutečnost ihned vyučujícímu nebo učiteli, který koná dozor, a také třídnímu učiteli.
  12. Nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek, stejně jako pití alkoholických nápojů a kouření, je žákům školy zakázáno.
  13. Žák nenosí do školy předměty, které nesouvisí s výukou a mohly by ohrozit zdraví, mravní výchovu a bezpečnost jeho nebo jiných osob.
  14. Žák je zodpovědný za své studijní výsledky a chování.
  15. Při pobytu ve školní družině, exkurzích, výletech, LVZ, ŠvP a jiných činnostech pořádaných školou platí odpovídající ustanovení školního řádu.

3. Pravidla pro používání mobilních telefonů a další techniky (pda, notebook, mp3) ve škole a na školních akcích žákem

  1. Žákům se tímto školním řádem doporučuje mobilní telefony a další techniku do školy nenosit. Pokud žák přesto mobilní telefon do školy přinese, nesmí ho používat v době od vstupu do školní budovy až do odchodu ze školní budovy. Nesmí rovněž používat žádné jiné zařízení, které lze využít jako mobilní telefon. V této době a v době konání jakékoli školní akce musí být telefon zcela vypnutý a uložený ve školní tašce žáka, kterou má žák neustále u sebe, ne však v ruce. Pokud školní tašku nemůže mít žák u sebe (např. výuka mimo učebnu), ukládá mobil na učitelem vyhrazené místo.
  2. Žáci mají zakázáno ve škole (včetně doby přestávek) a na jakékoli školou pořádané akci používat mobilní telefon či jinou techniku k fotografování, filmování, či pořizování jakýchkoliv záznamů; výjimku může povolit pedagogický pracovník školy za účelem pořízení dokumentace školních aktivit.
  3. Vyučující žákovi odebere mobilní telefon nebo další techniku v případě, že:                           
    - žák použije jakkoliv telefon v době pobytu ve školní budově či při vzdělávací akci škol
    - telefon žáka vydá během výuky nebo na školní akci jakýkoli zvuk či signál (včetně optického)
    - žák ve škole (včetně doby přestávek, před i po výuce) či na jakékoliv školou pořádané akci použil mobilní telefon či jinou techniku k fotografování, filmování nebo pořízení jakéhokoliv záznamu, a to aniž by mu byla udělena výjimka pedagogickým pracovníkem školy.
    Žák v tomto případě předá telefon vždy ve vypnutém režimu.
  4. Pokud žák v případě předchozího bodu školního řádu odmítne mobilní telefon vyučujícímu předat, zajistí vyučující bezodkladné předání této záležitosti zástupci ředitele školy případně řediteli školy.
  5. Po odebrání telefonu žákovi zajistí pracovník školy na výslovnou žádost žáka informování jeho rodičů o nemožnosti komunikace rodičů s žákem prostřednictvím tohoto telefonu a to bezodkladně, nejdříve však během přestávky následující po vyučovací hodině, v níž byl telefon odebrán. Informování rodičů může být realizováno buď prostřednictvím příslušného odebraného telefonu žákem, nebo prostřednictvím vedení školy.
     
  6. V případě odebrání mobilního telefonu v daném pololetí školního roku bude mobilní telefon uložen u vedení školy, následně zajistí vyučující, který telefon odebral, vyrozumění rodiče (zákonného zástupce žáka), kterému bude mobilní telefon předán osobně ve škole.
     
  7. Porušení výše uvedených ustanovení školního řádu, které se týkají mobilních telefonů či jiné techniky použitelné k pořizování záznamů, bude považováno za porušení školního řádu, při opakovaném porušení (již při druhém zjištění) za závažné porušení školního řádu. V takovém případě bude postupováno v souladu s klasifikačním řádem školy.
  8. Za způsobenou škodu krádeží mobilního telefonu škola neodpovídá, při zjištění konkrétního pachatele předá škola případ k řešení Policii ČR, výjimku ze zodpovědnosti školy tvoří pouze případy, kdy vyučující přikážou mobilní telefony odložit na určené místo (tělesná výchova, pracovní vyučování).
  9. Žákům je přísně zakázáno připojovat jakékoliv spotřebiče včetně mobilních telefonů k elektrické síti v objektu školy nebo na školních akcích. Ve výjimečných případech může připojení mobilního telefonu či jiné techniky k elektrické síti zajistit vyučující.
  10. Ve výjimečných případech může vyučující s vědomím ředitele školy či jeho zástupce učinit prokazatelným způsobem výjimku ve věci výše uvedených ustanovení školního řádu týkajících se používání mobilních telefonů a další techniky (MP3, PDA, fotoaparáty, kamery apod.) žákem ve škole a na školních akcích.

4. Opatření při zjištění kouření ve škole a jejím okolí

  1. Kouření v prostorách školy je porušením ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 379/2005 Sb. O opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami.
  2. Bude-li žák školy kouřit ve škole nebo v okolí školy, je povinen pracovník školy, který ho vidí, oznámit bezodkladně tuto skutečnost třídnímu učitelovi, který učiní potřebná výchovná opatření, o čemž je písemně informován průkazným způsobem zákonný zástupce žáka.
  3. Na akcích pořádaných školou mimo školní budovu platí ustanovení výše uvedených bodů týkajících se kouření analogicky.

5. Zacházení se školním majetkem

  1. Žák má právo užívat zařízení školy, pomůcky a učebnice v souvislosti s výukou, je při tom povinen řídit se pokyny učitelů a jiných oprávněných osob.
  2. Žák je povinen udržovat v pořádku a nepoškozené všechny věci, které tvoří zařízení učebny a školy a také ty, které mu byly svěřeny v souvislosti s výukou.
  3. Úmyslné poškození školního majetku bude hodnoceno jako hrubé porušení školního řádu.
  4. Žák společně s pracovníky školy udržují pořádek a čistou ve škole. Žák se v budově školy přezouvá.
  5. Žák zachází opatrně s učebnicemi, školními potřebami a pomůckami. Poškodí-li svévolně majetek školy, žáků, učitelů či jiných osob, zajistí rodič nápravu.
  6. Nejpozději do dne vydání vysvědčení musí žák odevzdat pomůcky, které mu škola zapůjčila.

6. Provoz a vnitřní režim školy

  1. Školní budova se pro žáky otvírá v 7.20 hodin.V případě velmi nepříznivého počasí pak v 7.00 hodin.Dozor vykonávají 2 vyučující podle rozpisu dozorů.Ředitel školy umožní žákům vstup a pobyt v budově školy o přestávce mezi dopoledním a odpoledním vyučováním.Dozor vykonávají provozní zaměstnanci. V jinou dobu vstupují žáci do školy pouze na vyzvání zaměstnanců školy, kteří nad nimi zajišťují pedagogický dozor. Dozor nad žáky je zajištěn po celou dobu jejich pobytu ve školní budově. Každá třída má přidělenou svou šatnu. Než vstoupí žák do třídy, přezuje se v šatně a boty i oděv uloží na určené místo. Do učeben odcházejí žáci ze šaten ihned po přezutí, v šatně se nezdržují.
  2. Začátek vyučování je v 7.45 hodin ráno. Vyučování jednotlivých tříd je stanoveno rozvrhem. Časový rozpis vyučovacích hodin a přestávek:
     
    Začátek vyučování
    Hodina Začátek - konec Přestávka
    1. hodina 7.45 - 8.30 8.30 - 8.40
    2. hodina 8.40 - 9.25 9.25 - 9.45
    3. hodina 9.45 - 10.30 10.30 - 10.40
    4. hodina 10.40 - 11.25 11.25 - 11.35
    5. hodina 11.35 - 12.20 12.20 - 12.25
    6. hodina 12.25 - 13.10 13.10 - 13.15
    7. hodina 13.15 - 14.00 14.00 - 14.05
    8. hodina 14.05 - 14.50  
      
  3. Vyučování na celé škole může také probíhat v projektech, blocích a podobně. Začátek hodin určuje zvonění, délku vyučovací jednotky určuje učitel.
  4. Po zazvonění  je žák na svém místě (např. podle zasedacího pořádku) a má připraveny všechny potřebné věci k vyučování. Jestliže se nemohl z vážných důvodů připravit na vyučování, nebo nebyl přítomen v minulé hodině, omluví se žák na začátku vyučovací hodiny.
  5. Nedostaví-li se vyučující 10 minut po zahájení hodiny do třídy, oznámí toto služba v kanceláři školy nebo v ředitelně.
  6. Při vyučování žák zachovává klid, aktivně se účastní práce v hodině a udržuje své pracovní místo v pořádku a čistotě.
  7. Do třídy, která není připravena na vyučování, žák nevstupuje. O nápravu požádá službu předchozí třídy. Po skončení vyučování ve třídě žák se svými spolužáky uklidí místnost, ve které se učili.
  8. Učitel má právo změnit začátek a délku vyučovací jednotky, přičemž musí dbát na hygienické potřeby žáků a jejich právo na relaxaci.
  9. Žák má právo na odpočinek – relaxaci a volný čas – na hru, svobodnou účast na akcích školy. K volnému pohybu o přestávkách využívá žák také chodby. Nikoho však neohrožuje svým pobíháním. Nevystavuje sebe ani své spolužáky přílišnému hluku. Žák využívá čas na přípravu pomůcek, k návštěvě hygienického zařízení nebo k případnému přesunu do jiné učebny. O velké přestávce (9.25 – 9.45 hod.) se v klidu nasvačí. V případě příznivého počasí se může žák  procházet na nádvoří školy za dozoru učitelů. O polední přestávce se žák v klidu naobědvá. Využívá volného času na pobyt venku.
  10. Žáci i zaměstnanci jsou povinni dodržovat pravidla bezpečnosti.

7. Mimoškolní akce

  1. Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, kdy místem pro shromáždění žáků není místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje organizující pedagog bezpečnost a ochranu zdraví žáků na předem určeném místě 20 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce oznámí organizující pedagog nejméně 1 den předem zákonným zástupcům žáků zápisem do žákovské knížky nebo jinou písemnou informací.
  2. Chování žáka na mimoškolních akcích je součástí celkového hodnocení žáka včetně klasifikace na vysvědčení a řídí se školním řádem.

8. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nnebo násilí

A) Bezpečnost a ochrana zdraví žáků

  1. Žáci se chovají při pobytu ve škole a na akcích organizovaných školou tak, aby neohrozili zdraví svoje ani svých spolužáků či jiných osob.
  2. Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením bez dozoru učitele.
  3. Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky zvlášť poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, lyžařské kursy, školy v přírodě platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají všech pokynů pracovníků tohoto zařízení.
  4. Při výuce v tělocvičně, dílnách, na pozemcích, v učebně F - CH zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy pro tyto učebny, které jsou dané vnitřním řádem odborné učebny. Vyučující daného předmětu jsou povinni s nimi seznámit žáky při první vyučovací hodině školního roku a dodatečně poučit žáky, kteří při první hodině chyběli. O poučení žáků provede učitel záznam do třídní knihy.
  5. Poučení na počátku školního roku provádí třídní učitel, který žáky seznámí zejména:
    a) se školním řádem, 
    b) se zásadami bezpečného chování ve třídě, na chodbách,  schodištích, v šatnách, při odchodu ze školy a příchodu  do školy a na veřejných komunikacích,
    c) se zákazem přinášet do školy věci, které nesouvisejí  s vyučováním,
    d) s postupem při úrazech, 
    e) s nebezpečím vzniku požáru a s postupem v případě  požáru.
  6. Poučení před prázdninami provádí třídní učitel,  který:

    a) varuje žáky před škodlivými vlivy alkoholu, kouření, známostmi s neznámými lidmi apod.
    b) upozorní je na možné nebezpečí pro život a zdraví v případě nálezu a manipulace
         s nevybuchlou municí a poučí je, jak se v takové situaci zachovat,
    c) informuje o nebezpečí vzniku požáru, o dopravní kázni,
    d) před nebezpečím stopování,
    e) varuje před koupáním v místech, která neznají, atp.

  7. Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během vyučování ve třídě, na chodbě nebo hřišti jsou žáci povinni hlásit ihned vyučujícímu, učiteli, který vykonává dozor, nebo třídnímu učiteli. Úrazy se evidují podle vyhlášky 64/2005 Sb. o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů.
  8. Pedagogičtí zaměstnanci dodržují přepisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a protipožární předpisy; pokud zjistí závady a nedostatky, které ohrožují zdraví a bezpečnost osob, nebo jiné závady technického rázu, nebo nedostatečné zajištění budovy, je jejich povinností informovat o těchto skutečnostech nadřízeného a v rámci svých schopností a možností zabránit vzniku škody. Sledují zdravotní stav žák a v případě náhlého onemocnění žáka informují bez zbytečných průtahů vedení školy a rodiče postiženého žáka. Nemocný žák může být odeslán k lékařskému vyšetření či ošetření jen v doprovodu dospělé osoby.

Při úrazu poskytnou žákovi nebo jiné osobě první pomoc, zajistí ošetření žáka lékařem. Úraz hned hlásí vedení školy a vyplní záznam do knihy úrazů, případně vyplní předepsané formuláře.

B) Ochrana před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

  1. Všichni pedagogičtí pracovníci, zejména školní metodik prevence, průběžně sledují konkrétní podmínky a situaci ve škole z hlediska výskytu sociálně patologických jevů, uplatňují různé formy a metody umožňující včasné zachycení ohrožených žáků.
     
  2. Školní metodik prevence zajišťuje spolupráci s rodiči v oblasti prevence, informuje je o preventivním programu školy a dalších aktivitách. Školní metodik prevence spolupracuje na základě pověření ředitele školy s dalšími institucemi na sociálně právní ochranu dětí a mládeže.
     
  3. Žáci školy mají přísný zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek v areálu školy. Porušení tohoto zákazu se bere jako hrubé porušení školního řádu. Ředitel školy využije všech možností daných mu příslušným zákonem včetně možnosti dát podnět k zahájení trestního stíhání osob, které se na porušení tohoto zákazu podílely. Ředitel školy nebo jím pověřený pracovník bude informovat zákonné zástupce žáků, u nichž bylo zjištěno porušení tohoto zákazu, o zjištěních a zároveň je seznámí s možností odborné pomoci.
     
  4. Projevy šikanování mezi žáky, tj. násilí, omezování osobní svobody, ponižování apod., kterých by se dopouštěli jednotliví žáci nebo skupiny žáků vůči jiným žákům nebo skupinám (zejména v situacích, kdy jsou takto postiženi žáci mladší a slabší), jsou v prostorách školy a při školních akcích přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti řádu školy. Podle okolností ředitel školy uváží možnost dalšího postihu žáků, kteří tento zákaz přestoupí, a bude o svých zjištěních informovat jejich zákonné zástupce.
     
  5. Pedagogičtí pracovníci jsou povinni v souladu s pracovním řádem vykonávat kvalitní dohled nad žáky o přestávkách, před začátkem vyučování, po jeho skončení i během osobního volna žáků, a to hlavně v prostorách, kde by k sociálně patologickým jevům mohlo docházet.
     
  6. Všem osobám je v prostorách školy zakázáno užívat návykové látky, ve škole s nimi manipulovat. To neplatí pro případy, kdy osoba užívá návykové látky v rámci léčebného procesu, který jí byl stanoven zdravotnickým zařízením. Požívání omamných a psychotropních látek (dále jen OPL) osobami mladšími 18 let je v České republice považováno za nebezpečné chování. Každý, kdo se ho dopouští, má nárok na pomoc orgánů sociálně-právní ochrany dětí. V případě, kdy se škola o takovém chování dozví, bude tuto skutečnost hlásit zákonnému zástupci žáka. Škola je povinna oznámit orgánu sociálně-právní ochrany dětí obecního úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že žák požívá návykové látky. Distribuce dle § 187 trestního zákona a šíření OPL dle § 188 trestního zákona je v ČR zakázána a takové jednání je trestným činem nebo proviněním. Škola je povinna v takovém případě takový trestný čin překazit a učiní tak v každém případě včasným oznámením věci policejnímu orgánu.nV případě výskytu látky, u níž je podezření, že se jedná o omamnou a psychotropní látku v prostorách školy, nebo v případě přechovávání takové látky žákem, bude škola postupovat stejně jako v případě distribuce a šíření OPL.
     
  7. V případě výskytu pedikulózy (vší) ve škole je naprosto nezbytná spolupráce s rodiči (zákonnými zástupci) všech dětí. Učitelé sami nemohou dětem hlavy plošně kontrolovat, aby nerozšířili pedikulózu na další děti, ale mají informovat co nejdříve po zjištění nákazy jak rodiče daného dítěte, tak rodiče ostatních žáků. Zbavit děti vší je povinností rodičů, nikoliv školy a jejích pedagogických pracovníků. Při hromadném výskytu vší je neprodleně informován místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví - krajská hygienická stanice. V případě žáků, které rodiče posílají opakovaně do kolektivu neodvšivené, bude o této skutečnosti informován příslušný orgán sociální péče.

Závěrečná ustanovení

  1. Školní řád nabývá účinnosti dnem 1. 9. 2017.
  2. Dnem 1. 9. 2017 se ruší účinnost „Školního řádu“ ze dne 1. 9. 2012.
  3. Podle § 30 školského zákona č. 561/2004 Sb. zveřejňuje ředitel školy tento řád následujícím způsobem: umístěním v prostoru před kanceláří ředitele.
  4. Schváleno „Školskou radou“ podle § 168 školského zákona č. 561/2004 Sb., dne 30. 8. 2017.
  5. Zaměstnanci školy byli s tímto řádem seznámeni a schválili ho na pedagogické radě dne 31. 8. 2017.
  6. Žáci školy byli s tímto řádem seznámeni třídními učiteli ve dnech 4. 9. - 8. 9. 2017. Seznámení je zaznamenáno v třídních knihách.
  7. Zákonní zástupci žáků byli informování o vydání a obsahu řádu školy prostřednictvím rodičovských schůzek.

V Potěhách 31. 8. 2017

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

A) Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání ve škole a na akcích pořádaných školou

  1.  Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné, zaměřuje se na široké spektrum projevů žáka v oblasti poznávací, činnostní a hodnotové. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
     
  2.  Být otevřený k žákům i rodičům, vysvětlit jasná kritéria pro hodnocení. Žák má právo vědět, v čem a proč bude vzděláván, kdy a jakým způsobem a podle jakých pravidel bude v určité fázi vzdělávacího procesu hodnocen.
     
  3.  Umožnit žákům účast na hodnotícím procesu.
     
  4.  Za první i druhé pololetí vydává škola žákovi vysvědčení.
  5.  Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm.
  6.  Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí.
  7.  Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková.
  8. Průběžná klasifikace  se uplatňuje  při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka.
  9.  Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není  aritmetickým průměrem běžné klasifikace.
  10. Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Učitel vyváženě hodnotí a promítá do klasifikace: vědomosti, dovednosti, postup, práci s informacemi, úroveň komunikace a tvořivost žáka.
  11. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.
  12. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci  pedagogický pracovník uplatňuje  přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
     
  13.  Klasifikační  stupeň  určí  učitel, který vyučuje  příslušnému předmětu.
     
  14. V předmětu, ve kterém vyučuje  více učitelů, určí  výsledný  klasifikační  stupeň  za  klasifikační  období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
     
  15.  Ohodnocením  výkonu  žáka  klasifikačním  stupněm  posuzuje  učitel výsledky  práce objektivně  a přiměřeně náročně.
     
  16. Pro  určování  stupně  prospěchu  v  jednotlivých  předmětech  na  konci  klasifikačního  období se hodnotí učební výsledky,  jichž žák dosáhl  za celé klasifikační  období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým  zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu  klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro  určitou indispozici. Přihlíží se i ke  snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům.
     
  17.  Zákonní zástupci žáka jsou o  prospěchu  žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:
    a) průběžně prostřednictvím žákovské knížky

    b) před  koncem každého  čtvrtletí (klasifikační období)
    c) případně  kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka.

  18.  V případě mimořádného zhoršení prospěchu  informuje  učitel  zákonné  zástupce žáka  bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě.
     
  19.  Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně  tři  měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam  klasifikováni  za  pololetí  ze  všech,  popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu  nezkoušejí a neklasifikují.  Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je  závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují.
     
  20. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle §52 odstavce 6 věty třetí školského zákona. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
     
  21. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
     
  22. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
     
  23. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitelka školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitelky školy nebo krajského úřadu.

    V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle §30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti.

    Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitel školy nebo krajského úřadu. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na druhém stupni již opakoval ročník.
     
  24.  Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitelka školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.
     
  25. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
     
  26. V posledním roce plnění povinné školní docházky zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených. V pátém a sedmém ročníku zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení žáka, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.

B) Zásady hodnocení chování ve škole a na akcích pořádaných školou

  1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po  projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují,  a s ostatními učiteli, rozhoduje o ní ředitelka po  projednání v pedagogické radě.
     
  2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržovánívnitřního řádu  školy během klasifikačního období.
     
  3. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální  a rozumové vyspělosti a ke specifickým poruchám žáka, jež byly diagnostikovány v pedagogicko-psychologické poradně. K uděleným opatřením  k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato  opatření byla neúčinná.
     
  4. Škola hodnotí a klasifikuje  žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou.
     
  5. Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.
     
  6. Zákonní zástupci žáka jsou o chování  žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:
    a) průběžně prostřednictvím žákovské knížky,
    b) před  koncem  každého  čtvrtletí (klasifikační období),
    c) okamžitě v případně mimořádného porušení školního řádu.

C) Výchovná opatření

1)   Ředitelka školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu ředitele školy nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

2)   Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelkou školy udělit pochvalu třídního učitele nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

3)   Kterýkoli pedagogický pracovník školy může udělit žákovi pochvalu např. za projev školní iniciativy, za úspěšnou práci či za vzornou reprezentaci školy, a to i pokud není organizátorem (příslušné aktivity, při níž žák školu reprezentoval) škola a pedagogický pracovník usoudí, že k efektivní reprezentaci došlo.

4)   Při porušení ustanovení školního řádu žákem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

  1. napomenutí,

      nebo některé z následujících výchovných opatření dle § 17 vyhlášky č. 48/2005 Sb.:

  1. napomenutí třídního učitele,
  2. důtku třídního učitele,
  3. důtku ředitele školy.

5) Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitelky školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.

6) Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

7) Udělení pochvaly třídního učitele pochvaly ředitelky školy, případně jiného ocenění a uložení napomenutí třídního učitele nebo důtky se zaznamená do matriky školy.

8) U závažných porušení pravidel a povinností stanovených tímto školním řádem lze žákovi v souladu s výše stanovenými pravidly pro hodnocení (klasifikaci) chování žáka snížit známku z chování na vysvědčení až o dva stupně. O snížení známky z chování rozhoduje ředitel školy po projednání chování žáka v pedagogické radě.

9) Navrhování, udělování, kritéria a další podrobnosti k pochvalám a výchovným opatřením shrnuje následující tabulka:

10) Totéž výchovné opatření lze udělit v příslušném čtvrtletí i vícenásobně.

11) Pro udělení „silnějšího“ opatření není podmínkou předchozí udělení opatření „slabšího“. Např. pro udělení důtky ředitelka školy není potřeba předchozí udělení důtky třídního učitele.

12) Za účelem objektivního prošetření, projednání a posouzení závažných porušení pravidel a povinností stanovených tímto školním řádem, příp. jinými závaznými předpisy, může ředitelka školy nebo jím pověřená osoba ustanovit výchovnou komisi. Jejími členy mohou být kromě pedagogických pracovníků školy i externí pracovníci, jejichž profese, vzdělání a zkušenost souvisejí s řešenou problematikou. Výchovná komise připravuje podklady pro projednání chování žáka v pedagogické radě a navrhuje ředitelce školy vhodné způsoby řešení problému.

D) Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

1) Kromě forem hodnocení práce žáků ze strany pedagogických pracovníků mají žáci možnost používat také formy sebehodnocení. Škola jim pro tyto formy vytváří odpovídající podmínky. Tím je zajišťována také zpětná vazba objektivity hodnocení ze strany školy jako vzdělávací instituce.

2) Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.

3) Sebehodnocení žáka probíhá podle algoritmů, kritérií, nástrojů (a s využitím pomůcek), které určuje žákovi vyučující s ohledem na charakter vyučovacího předmětu a schopnosti žáka. Základem sebehodnocení žáka je rovněž (tak jako u hodnocení žáka učitelem) posouzení míry dosažení konkretizovaných výstupů ŠVP, očekávaných výstupů RVP ZV, cílů základního vzdělávání a klíčových kompetencí.

4) Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení.

5) Při sebehodnocení se žák snaží popsat:

  • co se mu daří,
  • co mu ještě nejde, jaké má rezervy,
  • jak bude pokračovat dál.

6) Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.

7) Na konci pololetí žák písemnou nebo ústní formou provede sebehodnocení převážně v oblastech zodpovědnost, motivace k učení, sebedůvěra a vztahy v třídním kolektivu.

E) Stupně hodnocení prospěchu v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií

1)   Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

1 – výborný,

2 – chvalitebný,

3 – dobrý,

4 – dostatečný,

5 – nedostatečný.

2)   Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:

  • předměty s převahou teoretického zaměření,
  • předměty s převahou praktických činností a
  • předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření.

3)   Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu. 

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

4)   Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.

5)   Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

a) ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,

b) schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,

c) kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,

d) aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,

e) přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,

f) kvalita výsledků činností,

g) osvojení účinných metod samostatného studia.

6)   Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti.

Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo

pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření.

7) Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní činnosti, praktika, základy techniky, domácí nauky.

8) Při klasifikaci v předmětech uvedených s převahou praktického zaměření v souladu
s požadavky učebních osnov se hodnotí:

a) vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,

b) osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,

c) využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,

d) aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech,

e) kvalita výsledků činností,

f) organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,

g) dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí,

h) hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci,

i) obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.

9)   Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 ( výborný)

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při

praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti.

V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci

učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel

se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

10) Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova, výchova ke zdraví.

11) Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.

12) Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

a) stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,

b) osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,

c) poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,

d) kvalita projevu,

e) vztah žáka k činnostem a zájem o ně,

f) estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,

g) v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost,
    výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

13) Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov.Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a

tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se

značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a

dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

F) Stupně hodnocení chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií

1) Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

a) 1 – velmi dobré,

b) 2 – uspokojivé,

c) 3 – neuspokojivé.

2)   Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

G) Hodnocení prospěchu v zájmových útvarech

a) Pracoval(a) úspěšně

Žák  projevuje v činnostech samostatnost a tvořivost, pracuje s nadšením a výsledky jeho činnosti jsou  kvalitní.

b) Pracoval(a)

Žák nesplňuje podmínky pro vyšší stupeň hodnocení.

H) Celkové hodnocení žáka na vysvědčení

1)   Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

a) prospěl(a) s vyznamenáním

b) prospěl(a)

c) neprospěl(a)

d) nehodnocen(a)

2)   Žák je hodnocen stupněm

a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný (nebo odpovídajícím slovním hodnocením), průměr stupňů prospěchu (nebo odpovídající slovní hodnocení) ze všech povinných vyučovacích předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré (nebo odpovídajícím slovním hodnocením),

b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,

c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených ŠVP na konci prvního pololetí.

3)   V případě slovního hodnocení žáka nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace žáka na vysvědčení či výpise z vysvědčení se pro stanovení celkového hodnocení žáka slovní hodnocení převede do klasifikace prostřednictvím níže uvedených zásad pro vzájemný převod klasifikace a slovního hodnocení.

CH) Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s §15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií

1) O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitelka školy s po projednání v pedagogické radě.

2) Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

3) Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

4) U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 

5) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

6) Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení ukazuje následující tabulka:

 

Prospěch

Prospěch

Ovládnutí učiva předepsaného osnovami

1 – výborný

ovládá bezpečně

2 – chvalitebný

ovládá

3 – dobrý

v podstatě ovládá

4 – dostatečný

ovládá se značnými mezerami

5 - nedostatečný

neovládá

Úroveň myšlení

1 – výborný

pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti

2 – chvalitebný

uvažuje celkem samostatně

3 – dobrý

menší samostatnost v myšlení

4 – dostatečný

nesamostatné myšlení

5 - nedostatečný

odpovídá nesprávně i na návodné otázky

Úroveň vyjadřování

1 – výborný

výstižné a poměrně přesné

2 – chvalitebný

celkem výstižné

3 – dobrý

myšlenky vyjadřuje ne dost přesně

4 – dostatečný

myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi

5 - nedostatečný

i na návodné otázky odpovídá nesprávně

Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští

1 – výborný

užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností ,pracuje samostatně, přesně a s jistotou

2 – chvalitebný

dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb

3 – dobrý

řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby

4 – dostatečný

dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

5 - nedostatečný

praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí

Píle a zájem o učení

1 – výborný

aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

2 – chvalitebný

učí se svědomitě

3 – dobrý

k učení a práci nepotřebuje větších podnětů

4 – dostatečný

malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

5 - nedostatečný

pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

 

Chování

chování

1 – velmi dobré

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

2 - uspokojivé

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

3 - neuspokojivé

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

 

7)   Při slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka i při klasifikaci chování žáka na vysvědčení se kromě výše uvedených kritérií vždy zohledňují osobnostní předpoklady, věk žáka a důležité okolnosti, které ovlivnily žákův výkon (žák se zdravotním postižením, zdravotním nebo sociálním znevýhodněním, žák, který není státním občanem ČR, apod.).

8)   Výstupní hodnocení je slovní hodnocení. Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Výstupní hodnocení obsahuje vyjádření o možnostech žáka a jeho nadání, předpokladech pro další vzdělávání nebo uplatnění žáka, chování žáka v průběhu povinné školní docházky a o dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí také v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do konce 30. října.

I) Způsob získávání podkladů pro hodnocení

1) Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky :

      a) soustavným diagnostickým pozorováním žáka,

      b) soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,

      c) různými druhy zkoušek (písemné, ústní,grafické,praktické,pohybové), didaktickými testy,

      d) analýzou různých činností žáka,

      e) konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP),

      f) rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.       

2) Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. V případě kontrolních prověrek si vyučující stanoví bodové hodnocení i dílčích kroků, které vedou k vyřešení problému.

3) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek oznámí žákovi nejpozději do 10 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka.

4) Písemné práce musí být rovnoměrně rozloženy v jednotlivých klasifikačních obdobích.
O termínech souhrnné  písemné práce informuje vyučující  s patřičným předstihem formou zápisu do třídní knihy. Na jeden den je možno naplánovat jen jednu souhrnnou práci.

5) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

6) Učitel klasifikuje jen probrané, dostatečně procvičené učivo a umožní žákům, aby měli dostatek času k naučení, procvičení a zažití učební látky.

7) Žák má právo opravit si případný neúspěch, v jenom předmětu však maximálně 1x za pololetí. Opravu je možné provést nejpozději do dvou týdnů od zapsání známky do ŽK, přičemž žák se dohodne s vyučujícím na formě přezkoušení.

8)   Skupinová práce se zásadně nehodnotí známkou, známku žák získává pouze za individuální výkon. Žáci se při kooperativním způsobu výuky učí hodnotit jednak individuální výsledek  práce a také jeho přínos pro druhé.

9)   Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů a výchovného poradce na pedagogické radě nebo jsou tyto informace podávány učitelům aktuálně.

J) Podrobnosti o komisionálních zkouškách a opravných zkouškách

Komisionální zkoušky

1) Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitelka školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

2) Komise je tříčlenná a tvoří ji:

a)předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,

b)zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

c)přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

3)Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitelka školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

4)O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.

5)Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

6)Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitelka školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

7)Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

8)Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.

Opravné zkoušky

1)   Opravné zkoušky konají:

a) žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy,

b) žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů.

      Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.

2)Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

3)Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

4)Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí.

K) Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a podpůrnými opatřeními

1)Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy.

2)Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.

3)Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími.

4)Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.

5)Žák zařazený do tělesné výchovy při  částečném  osvobození nebo při  úlevách  doporučených lékařem se klasifikuje v  tělesné výchově s přihlédnutím  k druhu a  stupni  postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu.

Klasifikace a hodnocení žáků s vývojovými poruchami

6)U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.

7)Dětem a žákům, u nichž je diagnostikována specifická vývojová porucha učení, je nezbytné po celou dobu docházky do školy věnovat speciální pozornost a péči.

8)Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.

9)Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.

10)Klasifikace byla provázena hodnocením, t.j. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat,

11)Děti, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být se souhlasem rodičů během celého jejich vzdělávání hodnoceny z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně (a to jak v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení). U dětí s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Dítě lze hodnotit slovně (průběžně i na vysvědčení) po dohodě s rodiči a odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci. Klasifikovat lze i známkou s tím, že se specifická porucha dítěte vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce o jeden stupeň, tak i o několik stupňů. Při uplatňování všech těchto možností vyučující postupují velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření a ve spolupráci s rodiči.

12)Ředitelka školy může povolit, aby pro dítě se specifickými poruchami učení byl vypracován pro kterýkoliv předmět příslušnými vyučujícími individuální vzdělávací plán, který se může radikálně lišit od výuky v daném postupném ročníku, přitom však bude poskytovat dítěti v příslušných předmětech ucelené a dítětem zvládnutelné základy. Individuální plány mají charakter smlouvy mezi vedením školy, vyučujícím(i) a rodiči dítěte; vypracovávají se krátce a rámcově v písemné formě. Výsledky se hodnotí slovně.

13)Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.

14)V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb.

Klasifikace a hodnocení nadaných žáků

15) Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitelka školy.

16) Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.

L. Hodnocení žáků při plnění povinné školní docházky formou individuální výuky

Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skočení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.

M. Klasifikace žáků při plnění povinné školní docházky v zahraničí

Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraničí, může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat zkoušku ve spádové škole:

a) ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu oboru Český jazyk a literatura

b) v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu oboru vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice

c) na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu oboru Dějepis a Zeměpis vztahujícího se k České republice

Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. Zkouška je komisionální. Termín zkoušky určí ředitel školy po dohodě se zákonným zástupcem nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Není-li možno žáka přezkoušet ze závažných důvodů, stanoví ředitel školy náhradní termín, nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná.

Po vykonání zkoušky vydá škola žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text: "Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona".

Pokud žák zkoušku nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka předložením vysvědčení žáka ze školy mimo území ČR za období nejvýše dvou školních roků, včetně jeho překladu do českého jazyka, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy.

N. Klasifikace žáků – cizinců (tzn. žáků, kteří nejsou občany České republiky a plní v ČR povinnou školní docházku, žáků s jiným mateřským jazykem.

Vyhláška č. 48/2005 Sb. ve své novelizované podobě z roku 2012 stanovuje v §15 odst. 6, že v případě „hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavců 2 a 4, která ovlivňuje jejich výkon."

Při přetrvávajících obtížích škola přistoupí k vypracování Vyrovnávacího plánu (VP), na jehož základě je žák do výuky postupně integrován a ve kterém je i přesně stanoveno, jak a za co je žák hodnocen. Žáka pak hodnotíme na základě konkrétních výstupů, které vychází z výstupů školního vzdělávacího programu. Jedním z hlavních cílů, který přitom máme neustále na paměti, je odstraňování jazykové bariéry žáka.

Žáci, jejichž mateřským jazykem je jazyk slovenský, mohou tento jazyk užívat při ostatních předmětech, vyjma předmětu český jazyk.